V prvním dílu ze série rozhovorů s hosty vyzpovídáme Norda, autora nové RPG hry. Svitky hrdinů sice ještě nevyšly u nakladatele, ale přesto v českých internetových vodách tato hra už čeří vody.
Tvoje RPG hra Svitky hrdinů je hlavním tématem letošního ročníku. Dovedl bys Svitky popsat někomu, kdo o nich nikdy neslyšel?
Já miluju fantasy světy. Rád je čtu, tvořím, hraju v nich. A hádám, že když tě jedeš na Brnocon, tak jsi na tom úplně stejně.
A hledal jsem dlouho systém, který by mi umožnil hrát RPGčka tak, jak jsem si je v hlavě představoval. Jako plynulou, napínavou jízdu plnou dobrodružství, zajímavých voleb, fantastických míst, bláznivých situací, sám to znáš.
Tohle to hledání nakonec vedlo k tvorbě vlastního systému. A pak jsem zjistil, že se spoustě lidí můj systém líbí, a tak začali vznikat Svitky.
Svitky jsou pro všechny skupiny, které milují dračák a DnD. Umožní jím příběhový zážitek, v jehož středu je konverzace mezi hráči a zajímavá rozhodnutí místo nekonečných hodů kostek a šoupání figurek. Je to jednoduchý, ale komplexní systém, který hráče dokáže naučit za deset minut, aniž by hra samotná ztrácela na hloubce.
Akorát to teda pořád neumí péct chleba, no.
Jezdíš na cony často? Nebo preferuješ hraní online? Na svém discord serveru vedeš i kampaň.
Já jsem věčný obrážeč conů všech komunit a fandomů, do kterých jsem kdy patřil. Jezdil jsem nebo jezdím na Animefest, Comicon, Festival fantazie, Starcon, Koprcon, Ostracon… Na mnoha z těchhle conů i přednáším nebo je pomáhám pořádat.
Nejradši hraju na živo, mám kolem sebe malou skupinku skvělých hráčů, kteří i byli mými prvními testery (pozdravuju Sulika, Dejva a Bubáka), ale hraní online mi umožnilo vyzkoušet desítky nových her, seznámit se s tunou lidí, které bych jinak nepotkal a získat nové přátele, takže má v mém srdci také svoje zvláštní místo.
A abych mohl hrát Svitky s kýmkoliv, kdo bude chtít, tak jsem vytvořil multikampaň Věčné město. Je to hra ve stylu StarGate, kdy v každém sezení vyráží skupinka dobrodruhů na nějaké místo v multiversu aby něco přinesla zpět pro město. Díky struktuře se může kdokoliv kdykoliv připojit a odpojit, klidně i úplný nováček a mít plnohodnotný zážitek.
V tomhle mi dělá tahle multikampaň strašnou radost, pro několik hráčů to bylo první seznámení nebo návrat k tomuhle koníčku, a to je strašně super pocit. No a když už jsi mi tak pěkně nahrál, tak si udělám rovnou i reklamu s dovolením 😀 Multikampaň je skvělá, připoj se k nám na discord! https://discord.gg/eXgcdGjJ5a
Na Brnoconu budeš vést přednášku o vytváření her. Co bylo (nebo je) na Svitcích nejtěžší vymyslet?
Úplně nejtěžší na vytváření Svitků je nějak srozumitelně sepsat principy té hry a jak se má hrát. Je postavená na geniálním systému Powered by the Apocalypse, který ale není v našich končinách tak známý a tím pádem musím vysvětlovat vše od píky.
Nepomáhá ani to, že prvotní jádro hry je hodně odlišné od těch nejznámějších dračích her. Těm pořád v srdci bije jejich wargamingový původ, a i když se od něj čím dál tím víc vzdalují, je to na mnoha mechanikách a systémech znát.
PbtA je oproti tomu postavena od samotného začátku kolem komunikace u stolu. Pomáhá ji strukturovat a dává mechaniky, jak ji posunovat dál zajímavým směrem.
Je nějaká RPG hra, která tě v poslední době zaujala? Čím?
Těch her je strašná tuna, že ani nevím, kde začít a které vypíchnout, aniž bych ti tu napsal slohovku nebo rovnou seminární práci 😀
Ale naposledy jsem hrál Mobile Frame Zero, což je GMless hra o pilotech obřích robotů v nevyhlášené válce. Má to strašně zajímavě strukturovanou a ritualizovanou hru, kdy třeba vybereš, že se setkáte u tance a pak každý vybírá co se děje a jak na to protějšek reaguje nebo mají duel na meče, kdy zase jedou ritualizovaný boj pomocí předpřipravených otázek a odpovědí. Strašně zajímavý a unikátní zážitek.
A zálusk mám na This Is Not A Place Of Honour, což je jednostránkové sci-fi, kde hraješ za poutníky k domovu starých bohů, kteří přišli z hvězd. Twist je v tom, že se střídá hra za poutníky a za bohy – ve skutečnosti dost zbídačenou posádku kolonizační lodi z jejich tragických osudů se nakonec staly příběhy o božských bytostech.
Na co se na Brnoconu nejvíce těšíš?
Rozhodně se nejvíc těším na lidi. Je vždycky strašně super být obklopen komunitou super lidí, kteří jsou zapálení pro stejnou věc.
A je jedno, jestli to budou staří známí nebo úplně nové neznáme tváře, se kterými se sejdu u herního stolu, při debatě na chodbě nebo večer na posezení u piva.
Takže jestli mě na conu zahlédnete, neváhejte a přijďte říct ahoj, rád vás poznám!
